Představujeme trenéra Pavla Tůmu

Kategorii minižactva vede společně s trenérkou Marcelou Issovou dlouholetý aktivní člen klubu Házená TJ Sokol Praha Vršovice trenér Pavel Tůma.

Dosažená trenérská licence: C

Hráčské zkušenosti:

Házená mě provází už od dětství, do vojny jsem hrál dorosteneckou ligu v dresu Sparty Praha. Od roku 1985 jsem už v mužské kategorii, jako pivot a spojka nastupoval v barvách Vršovic. Aktivní hráčskou činnost jsem ukončil ve svých 49 letech, ale hrát mě pořád baví, takže si ještě moc rád zahraju za veterány.

Největší hráčský úspěch:

Největší úspěchy byly asi v dorostenecké lize, a později pak hlavně v tom, že jsem i po čtyřicátých narozeninách na hřišti stačil o hodně mladším soupeřům.😉

Trenérské zkušenosti:

Trénování jsem si vyzkoušel ve svých 30 letech, a to u mladších žáků, kdy jsme spolu s Pavlem Červenou v týmu měli své syny. 😊 Od roku 2002 jsem se věnoval žákovským dívčím kategoriím, kde jsem působil jako trenér, abych pak následně v dorostenecké kategorii působil po boku zkušenějších trenérů Petra Sychry a Honzy Salače v pozici asistenta.

V roce 2017 jsem se vrátil znovu ke kategorii MINI, kterou momentálně vedu s trenérkou Marcelou Issovou.

Největší trenérský úspěch:

Nevím, jak se to stalo, ale kategorie MINI mě opravdu více a více naplňuje. Vidět nadšení v očích dětí, když se jim na hřišti povede přihrát, dát nebo chytit gól je něco nepopsatelného. Radost mi ale samozřejmě dělalo i to, že jsme s mladšími žačkami získávali medaile z desítek turnajů.

Nejtalentovanější odchovanec:

Bety Hynková s Terkou Kadeřábkovou a Dominikou Moravcovou, které to dotáhly do mládežnické reprezentace.

Házené věnujete velké množství času, co pro vás vlastně házená znamená?

V házené se pohybuji již 44 let, tím je myslím řečeno vše a není co dodávat, možná jen to, že je pro mě vším.

Krom házené se ale musíte věnovat i své rodině a profesnímu životu. Prozradíte nám, co je vaše zaměstnání?

Od maturity se pohybují ve stavebnictví a baví mě práce se dřevem. V životě jsem prošel již několik profesí. Od září loňského roku jsem posílil stavební firmu svého syna.

Už jsme se dotkli tématu rodiny. Máte v rodině nějaké další házenkáře? Jak se dá časově skloubit rodinný život a časově náročná házená?

Dalo by se říct, že k házené jsem vedl všechny „své“ děti. Házenou hrával starší syn David, dcera Míša, která je momentálně na mateřské dovolené, dříve strážila branku Vršovic, a skoro dcera Bety hrávala ve Vršovicích a následně pak až do svého zranění ve Slavii Praha.

Teď už se ale moc těším na to, až začnou hrát vnuci Mikoláš a Vojta jehož otec je navíc také házenkář. 😊

Skloubit házenou s rodinou je možná někdy trošku náročnější, ale jelikož momentálně žiji sám, tak mi to problémy určitě nedělá. 😉

Házená se teď dlouhou dobu nehraje a vůbec není jasné, kdy se na palubovky opět vrátíme. Jak vy trávíte dny bez tréninků a víkendy bez zápasů a turnajů?

Každé zlo je k něčemu dobré. Přes týden se nemusím nervovat, že kvůli práci nestíhám tréninky a o víkendech se mohu více věnovat vnoučatům.

Schází vám házená? Našli jste si jiný (náhradní) sport?

Náhradní sport se zrodil tak trochu nečekaně vlastně díky covidu, kdy jsme s Marcelou chtěli svým malým svěřencům ukázat, že ani trenéři v době zákazů nezahálejí. 😊

Jste v kontaktu s týmem? Jakým způsobem?

Kategorie MINI je na sociální sítě ještě malá, takže v kontaktu jsme spíše s rodiči a trenéry ostatních družstev. Předáváme si nové informace o situaci kolem sportu, a tak nějak se v téhle hloupé době psychicky na dálku podporujeme.

Vaše přání do následujících dní, měsíců, roků?

Hlavně zdraví pro všechny, a ať to šílenství okolo covidu pomine a my se můžeme vrátit k normálnímu životu a sportu.