Hodnocení sezóny 2019-2020 - starší dorostenci

Pokud se nedohraná, resp. anulovaná sezóna dá vůbec po výsledkové stránce hodnotit, tak snad jen z dílčího hlediska. V tomto kontextu si dovolíme říct, že uplynulá sezóna týmu starších dorostenců, se dá považovat za vydařenou. Tuto skutečnost potvrzuje tabulka soutěže 2. dorostenecké ligy Z, ve které náš tým, jak po skončení podzimní části, tak i v březnu v době přerušení soutěže, tedy po 14. odehraných kolech figuroval na průběžném 2. místě – se stejným počtem bodů jako vedoucí Liberec, ale s horším rozdílem vstřelených a obdržených gólů. Právě na toto důležité a možná klíčové utkání s Libercem – tedy utkání o průběžné první místo v tabulce, se naši hráči velmi poctivě a intenzivně připravovali. Dokonce tým absolvoval týdenní koncentrovanou přípravu i s dopoledními tréninky. Všichni jsme věřili, že v jarním utkání s Libercem, které se mělo hrát v „našem domácím prostředí“ zvítězíme, získáme dva body a posuneme se tak do čela tabulky. Předčasné ukončení soutěže však tuto vzájemnou herní konfrontaci již neumožnilo...

Hodnocení sportovní stránky uplynulé sezóny staršího dorostu rozdělíme do čtyř dílčích oblastí:

• utkání

• trénink

• video

• různé

UTKÁNÍ

V utkáních jsme po celou dobu soutěže převážně praktikovali dva základní obranné systémy a to 0:6 a 1:5. Byť je defenziva považována za velmi důležitou část utkání, tak jsme v některých zápasech naši obrannou činnost nezvládali úplně podle představ a tím jsme dávali možnost vyniknout našim brankářům, kteří svou práci odváděli ve většině utkání poměrně dobře a někdy dokonce i nadstandardně. I to byl jeden z důvodů, proč jsme mohli v mistrovských utkáních realizovat naši účinnou, silnou a produktivní zbraň – systémově zvládnutý a pro soupeře nebezpečný rychlý útok. Útočná fáze naší hry – efektivní postupný útok, patřil (s výjimkou cca 20 minut v utkání s Náchodem a v Dolní Cerekvi) k přednostem našeho týmu. V průběhu roku jsme postupně zapracovávali některé nové útočné kombinace nebo jsme předváděli hru se zdokonalenými útočnými kombinacemi, které si již hráči osvojili v minulých letech. V každém případě však bylo naším záměrem a hlavním cílem útočné fáze provádění všech útočných činností každého hráče v co nejvyšší možné kvalitě.

TRÉNINK Počet tří tréninků v týdnu (jeden trénink v posilovně a dva tréninky v hale) se v průběhu podzimní části nezměnil a ani nezvýšil, ale došlo k dílčí úpravě struktury tréninkových jednotek tak, že po skončení pondělního tréninku v posilovně následoval krátký (30-40 minutový) trénink zaměřený na míčovou techniku v hale, někdy doplněný o střelecká cvičení.

Naopak v zimní přípravě se počet tréninků zvýšil a družstvo absolvovalo 4 tréninky týdně (1 x posilovna a 3 x trénink v hale). Z personálních důvodů nebo vzhledem ke skutečnosti, že v letošní sezóně tým staršího dorostu disponoval celkově malým počtem hráčů (11), tak byly po celý rok tréninkové jednotky koncipovány spíše formou skupinového tréninku (nebo se někdy dokonce blížily individuální podobě). Tyto formy tréninku mají z dlouhodobého hlediska své nevýhody a určité limity, ale na druhé straně jsme se společně s hráči snažili vytěžit z těchto tréninků co nejvíce a snažili jsme se každého hráče celkově posunout a individuálně zlepšit – a to jak herně, fyzicky, tak i mentálně.

VIDEO Díky pomoci a spolupráci pana Šmejkala, který zaznamenával mistrovská utkání našeho týmu na video, jsme mohli společně s hráči následně analyzovat a rozebírat vybrané úseky utkání, a to jak z pohledu hry celého družstva, spolupráce dvou či více hráčů, tak i z hlediska hry jednotlivce. Je prokazatelné, že pokud mají hráči možnost vidět své výkony, své povedené akce, ale také chyby, tak je to obecně značně obohacuje a sportovně velmi pomáhá. A právě s těmito video-sestřihy jsme pracovali, promítali si je, zpomalovali si klíčové a důležité momenty jak při hodnocení utkání společně s celým týmem, tak někdy také individuální formou s jednotlivými hráči. Navíc jsme některé vybrané sestřihy nahrávali na sdílenou platformu, do které měli všichni hráči přístup a mohli se kdykoli k těmto videosekvencím vrátit a prohlídnout si je dle potřeby znovu nebo opakovaně.

RŮZNÉ Co mohlo být v průběhu uplynulé sezóny lepší? V první řadě to měla být vyšší docházka hráčů na tréninky, která do určité míry limitovala zdokonalování týmové souhry. Dále pak to byl celkově malý počet hráčů v týmu staršího dorostu – který nevyvíjel mezi hráči potřebnou a přirozenou konkurenci, která je v týmových sportech důležitá a nenahraditelná. A vzhledem k nízkému počtu hráčů se rovněž pro mistrovská utkání neprováděla „nominace hráčů“ na základě aktuální sportovní formy, ale na soupisku pro utkání byli zapsáni všichni hráči, kteří byli v den zápasu zdravotně v pořádku. Nejednou jsme byli pro některá soutěžní utkání nuceni si vypůjčit i hráče nebo brankáře z kategorie mladšího dorostu. (Díky za tuto možnost a díky za to, že vybraní hráči z mladšího dorostu byli připraveni v případě personální nouze nastoupit i v utkání za starší dorost).

A co se dá vyzdvihnout? Těch skutečností je pochopitelně více, ale všechny zde uvádět nebudeme. Rád bych ale zmínil alespoň dvě z nich, které ze svého pohledu trenéra řadím opravdu vysoko. Jednak to byla pracovitost hráčů, chuť se postupně zlepšovat, učit se novým věcem a efektivně využívat „náš“ tréninkový čas. A tou druhou skutečností je fakt, že hráči fungovali jako parta – jako TÝM. Každý hráč družstva staršího dorostu měl v týmu svou přesnou roli, kterou akceptoval a se kterou se ztotožnil. Ale to není záležitost jedné (poslední) sezóny. To je výsledkem několika předešlých let a dobré práce předchozích trenérů, kteří s těmito hráči kvalitně pracovali, věnovali se jim, správně je motivovali, vedli je k zodpovědnosti za své výkony, ale také za výkony celého týmu. A je to také pochopitelně i zásluha hráčů samotných. Je přirozené a zcela logické, že každý z hráčů staršího dorostu je povahově jiný a každý má jiný charakter, ale za velmi pozitivní považuji to, že si tito kluci spolu lidsky i sportovně „sedli“. Uměli si vzájemně vyhovět, když bylo třeba, tak si vynadali nebo se pohádali, ale vždy to mělo své opodstatnění a potřebný efekt. Zkrátka tento tým staršího dorostu fungoval jako samoregulační mechanismus, a to stojí nejen za zmínku, ale za vyzdvihnutí.

Na závěr bychom chtěli všem hráčům poděkovat za jejich výkony v již skončené a uplynulé sezóně a taky za energii, kterou jsme z nich při trénincích i v utkáních cítili, kterou ze sebe vydávali, kterou dělali radost divákům a která (i mě trenéra týmu) pozitivně ovlivňovala. A protože většina hráčů tohoto týmu končí své dorostenecké působení a přechází do kategorie dospělých, tak bychom jim rádi popřáli v mužské házené dlouhou sportovní kariéru bez zranění, spoustu náročných tréninků, díky kterým se budou i nadále zlepšovat a rozvíjet, hodně pěkných zážitků a vydařených utkání, ale hlavně – aby měli stále z házené radost.