Představujeme trenérku Lenku Víškovou

Další trenérkou, kterou na našem webu představujeme je Lenka Víšková, ta spolu s Alžbětou Konečnou učí házenou milovat i hrát vršovické mladší žačky.


Dosažená trenérská licence: B


Hráčské zkušenosti (kolik let, za jaké týmy, post):


- TJ Turnov – 31 let (mateřská přestávka)

- Tatran Střešovice – 3 sezóna

- Post: křídlo


Trenérské zkušenosti (od kdy trénujete, jaké týmy):


- od svých 20ti let s přestávkou

1997 – 2003; 6/2010– 6/2019 - TJ Turnov,

8/2020 - TJ Sokol Vršovice),

- od r. 1992 však cvičím dětičky v místě svého bydliště (Ohrazenice u Turnova) v místním Sokole

- v letech 2007 -5/2010 jsem trénovala malé atlety


Největší hráčský úspěch:


- postup do 2. dorostenecké ligy mladších dorostenek z kraje z kvalifikace v r. 1992

- gól reprezentační gólmance Kudláčkové v osmifinále ČP žen v roce 2016 TJ Turnov – DHC Slavia Praha ( http://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/foto-hazenkarky-turnova-v-poharu-vyzvaly-prazskou-slavii/?aktualitaId=45609)


Největší trenérský úspěch:


- vzhledem k tomu, že se zaměřuji na trénování především mladších kategorií, je pro mne velkým úspěchem, když svěřenkyně/svěřenci chodí z tréninku spokojeni a těší se na další, chodí rádi na tréninky

- nepovažuji to za úspěch, ale ohromnou dávku zkušeností mi dala účast na LODM v Brně v pozici krajské trenérky Libereckého dívčího výběru, kde jsme zaznamenali pouze 1 výhru, ale možnost komunikovat s jinými trenéry/trenérkami a diskutovat či sbírat nové podněty, za to stálo


Nejtalentovanější odchovanec:

- jsem ráda, že jsem k našemu sportu přivedla mnoho dětí, jejích rodičů a tím pádem i fanoušků, s některými svěřenkyněmi jsme v kontaktu do dnešních dnů, mají již své ratolesti, některé jsou stále aktivní – např. Verča Rezlerová, která to z Turnova vzala přes DHK Liberec, DHC Slávii Praha až do našeho oddílu Sokola Vršovic, po celou dobu jsem ji sledovala a snažila se být i na jejích zápasech a fandit (brávala jsem s sebou i své 3 ratolesti, z kterých obě dcery hrají házenou, syn sportuje rekreačně, ač jako minižák hrál společně se svou mladší sestrou v týmu, který koučovala jejich starší sestra 😊)

- ve vyšších soutěžích si za dobu studia zahrála ještě jedna odchovankyně, Jana Šteffanová, která hrála v Porubě a Olomouci


Házené věnujete velké množství času, co pro vás vlastně házená znamená?


Házená je pro mne druhá rodina, moje záliba, odreagování, odbourání stresu a nabírání energie. Získáváním nových podnětů, přátel se obohacuje moje já.


Krom házené se ale musíte věnovat i své rodině a profesnímu životu. Prozradíte nám, co je vaše zaměstnání?


Na tuto otázku to vezmu trochu oklikou. Již od malinka (ne, že bych tak moc vyrostla) jsem tíhla k malým dětem, k pomoci něco organizovat něco někoho učit či pomáhat. Po neúspěšných pokusech dostat se na vysoké školy policejní, pedagogické (z mé strany špatně připravená), jsem po gymnáziu nastoupila na nástavbu s ekonomickým oborem.

Prošla jsem si různými profesemi přes pokladní v obchodě potravin, obchodním oddělením v podniku LIAZ, pokojskou a instruktorkou ve fitku v jednom. V době mateřské dovolené jsem věnovala 2 roky studiu pod Technickou univerzitou v Liberci oboru. „Kurz pro vychovatele a pedagogy volného času“. Ještě v době mateřské jsem nastoupila, díky tomuto kurzu, do školy jako asistent pedagoga pro 2 nevidomé žáky – naprostá zkušenost k nezaplacení (možnost si vyzkoušet dělat věci, když na ně nevidím, naučila jsem se mnoho věcí a do dneška se s jednou rodinou vídáme – znají se i s mými dětmi), odtud vedli mé kroky do jiného školského zařízení do družiny – začínal se mi plnit dětský sen – práce s dětmi, kde jsem uplatnila i mé sportovní zkušenosti. Po 8.5 letech jsem z tohoto zařízení odešla znechucena, ne prací s dětmi, ale postojem a postupem řešení incidentů v různých společenských kruzích.

Přišla nabídka z ČSH, kterou jsem přijala – nyní jsem na pozici sekretářky(asistentky) soutěžního úseku.


Už jsme se dotkli tématu rodiny. Máte v rodině nějaké další házenkáře? Jak se dá časově skloubit rodinný život a časově náročná házená?


Již výše jsem se zmínila, že házenou prošly všechny mé děti, zůstaly u ní obě dcery – starší hraje v Pardubicích, mladší zde ve Vršovicích. Jsme tak trochu blázni a jezdíme se dívat i na jiné soutěže. Čili rodinný život trávíme na házené, především. Zbytek se zvládne za pochodu 😊.


Házená se teď dlouhou dobu nehraje a vůbec není jasné, kdy se na palubovky opět vrátíme. Jak vy trávíte dny bez tréninků a víkendy bez zápasů a turnajů?


Naštěstí jezdím do práce, kde jsem obklopena sportovci, povětšinou házenkáři, a tak se bavíme o různých tématech, cestou (do/z práce) si čtu knížku, nebo projíždím weby k získávání nových nápadů na tréninky. Snažím se udržovat jak psychicky, tak fyzicky – zacvičím si, zaběhám, projdu se.


Schází vám házená? Našli jste si jiný (náhradní) sport?


Házená mi chybí moc – chybí mi celý ten šrumec okolo – tréninky, fandění, kolegové trenéři a trenérky i rozhodčí.

Náhradní sport si hledat nepotřebuji, neboť od malička jsem byla vedena k pohybu, a tak mám nyní čas si dle počasí vybrat – kolo, běžky, turistika.



Jste v kontaktu s týmem? Jakým způsobem?


V kontaktu jsme přes sociální sítě, kam buď já nebo kolegyně posíláme různá cvičení nebo různé sportovní výzvy. Jakmile to bylo možné, okamžitě jsme se na tréninku sešli, za což velké díky jak holkám, tak i rodičům, kteří nás na dálku stále podporují.




Vaše přání do následujících dní, měsíců, roků?


Všem přeji především zdraví. Přeji si, aby se svět vrátil do normálu, každý si vážil drobností, které nám dělají radost, a dělal radost druhým. Na všechny se již moc těším a věřím, že brzy na viděnou na hřištích.




Nejlepší příspěvky
Nejnovější příspěvky
Archiv
Hledání podle štítků

Děkujeme všem, co nás podporují

Habartline_logo_black_RGB.jpg
vr%25C5%25A1ky%2520logo_edited_edited.jp