Zklamání z předvedené hry je větší než prohra samotná

Po vydařeném utkání proti týmu Mělníka odjížděli starší dorostenci odehrát své „poslední utkání“ před uzavřením sportovních hal do Jablonce. I s vědomím, že se tým z různých důvodů sešel skoro kompletní až na pátečním (předzápasovém tréninku), tak se očekávala a předpokládala vzrůstající se forma všech jednotlivých hráčů, resp. celého týmu, která měla být realizována právě proti soupeři z Jablonce.

TJ Elektro-Praga Jablonec n.N. – Sokol Vršovice 24 : 22 (7:9)

Sestava a branky: Bartoš – Homolka, Janata (4), Jína, Kubát (2), Líbal (5), Mikšovský (2), Müller (6), Rajtr (1), Strnad O. (2), Tůma

Bohužel se očekávání nenaplnilo. Už samotná rozcvička byla velmi mdlá, bez energie a hráči působili ospalým dojmem. To potvrdil i začátek utkání, kdy se Jablonec ujal vedení 3:0. I když se utkání po čtvrt hodině hry gólově srovnalo, do šaten jsme po prvních 30. minutách odcházeli již s dvougólovým vedením.

Ani poločasová přestávka v podobě krátkého odpočinku, ani stanovené pokyny pro druhý poločas však potřebné zrychlení hry a zlepšení kvality našeho týmu nepřinesly. Hra postrádala větší dynamiku (v obraně i v útoku), střelecké šance pochytal soupeřův brankář nebo směřovaly mimo bránu, snaha hrát rychlý útok byla velmi malá a jen ojedinělé pokusy rychlého útoku ztroskotaly buď technickou chybou nebo opět zásahem jabloneckého gólmana. Nacvičené útočné kombinace se nehrály v potřebné kvalitě a rychlosti, nejednou skončily technickou chybou, špatným finálním rozhodnutím nebo neúspěšnou střelbou. Přes všechny uvedené skutečnosti jsme ještě 8 minut před koncem utkání vedli o dva góly a zdálo se, že i přes slabý výkon můžeme v Jablonci zvítězit. Konečnou fázi utkání však zvládl lépe náš soupeř. Prohra mrzí, ale předvedená hra byla a je zklamáním...

Utkání v Jablonci zhodnotil svým pohledem hráč s přezdívkou BB a střední spojka týmu Matyáš Rajtr.

„Kdybych měl zápas popsat jedním slovem nazval bych ho fatální. Už od začátku jsme byli skleslí oproti minulému zápasu s Mělníkem, kdy jsme bojovali do posledního dechu. Hned při rozcvičení jsme nebyli dostatečně naladění. Jako vždycky nás překvapil jeden rozdílový hráč na levé spojce, který nám nasázel 9 branek.

Křídla v obraně vůbec neplnila, co mají, a kvůli našemu zbytečně vysunutému levému křídlu jsme dostali branek 5. Co se týče soupeřova pivota, tak ten nám v obraně problém nedělal, kromě odražených balónů, ze kterých dokázal skórovat. V útoku jsme měli problém si nahrát na 4 metry což mi přijde taky strašný, křídla trefovala brankáře nebo přehazovala. Co se týče mých chyb tak tam také byly, chyběla mi přímočarost na bránu, proto jsem dal jako střední spojka pouze jeden gól. Na druhou stranu musím říct, že jsme ke konci prvního poločasu vedli o 2 góly a skoro celý druhý poločas měli v režii. Jako nejefektivnější hráče bych ocenil Karla Líbala, který se na pivotu dokázal prosadit a ukázal, že má jasně navrch, dále Vojtu Müllera, který svým perfektním nasazením nastřílel 6 gólů (mimochodem 2004).

Doufám, že si tento zápas vezmeme jako ponaučení a do příštího zápasu nastoupíme s lepším nasazením.“