"Konečně začínáme znovu trénovat," říká hospodář klubu Vít Konečný

Koronavirová pauza zamávala vším a všemi. Házená se dlouhou dobu nehraje, soutěže byly předčasně ukončeny a anulovány. Nálada některých lidí je víceméně pod bodem mrazu, a tak určitě každý ze sportovních nadšenců uvítal pozvolné uvolňování vládních nařízení a návrat ke sportu alespoň formou trénování.

Jak celou situaci kolem předčasného ukončení sezony a dalších témat vnímá hospodář Vít Konečný si můžete přečíst v rozhovoru níže.

Víte, začneme tím nejpodstatnějším, kdy začnou tréninky jednotlivých týmů a bude se trénovat jen v hale nebo i sokolovně?

V hale se začalo trénovat 11. května. Sokolovna, respektive sál, který využívali k tréninkům naši miníci a žáci se chystá na rekonstrukci podlahy, takže bude bohužel uzavřen.

Start tréninků se začíná organizovat, musíme nastavit systém tak, aby tréninky byly bezpečné dle všech nařízení ohledně virové epidemie. Hráči, hráčky a rodiče budou postupně kontaktováni jednotlivými vedoucími družstev, kteří jim sdělí přesné termíny.

Předčasné ukončení sezony a anulování ročníku zmařilo postupové ambice starších dorostenců, které jste vy sám trénoval. Co to pro vás a hráče znamená, zklamání?

To je trochu jinak. Družstvo jsem trénoval jenom pár dní. Absolutní většinu sezóny vedl družstvo Jiří Tkadlec. Angažování Jirky bylo naším velkým štěstím, udělal strašný kus práce. Na začátku spolupráce jsme se dohodli, že cílem nebude postavení v tabulce, ale příprava hráčů pro naše prvoligové družstvo mužů. Tato generace hráčů je lidsky velmi dobrou, seč malou, ale i docela šikovnou partou, kterou mrzí především ztráta 1. příčky jako mety. Vzhledem k přestupu většiny hráčů do kategorie mužů, 1. liga spíše nehrozila.

Když už se bavíme o anulaci letošního ročníku, jaké dopady to má na samotný klub? Logicky by se dalo říci, že klub ušetřil dost finančních prostředků, ale…. Určitě to má i druhou stranu mince, třeba ve směru ke sponzorům. Jak to tedy je?

Mám obavu a snad se mýlím, že největší dopady budou v oblasti práce s mládeží. Obavy jsou především ze ztráty členů oddílu. Sponzory situace moc nepoznamená. Objem sponzorských peněz není vzhledem k celkovému rozpočtu oddílu veliký. Pokud o sponzory přijdeme, budou však logicky peníze chybět.

S ohledem na systém hospodaření oddílu, jejímž je i provoz celého areálu včetně haly, jsme utrpěli závažné ztráty především na straně příjmů. Samozřejmě, že můžeme hovořit o úsporách na straně nákladů, ale celkový výsledek je pak stejně výrazný mínus.

V plánu je i výrazné zmenšení oddílových příspěvků v druhé polovině roku u nejvíce platících kategoriích. Tedy zase ztráta na straně příjmů.

Do jakých soutěží se vršovické týmy pro novou sezonu zapíší?

Uvidíme, záleží i na ČSH především v kategorii starších dorostenek, které po roční pauze přihlásíme do 2.ligy. Jinak vše snad zůstane stejné. „A“ družstva budou pokračovat v 1.lize, stejně jako mladší dorostenky, ostatní budou hrát druhou ligu. Otázka je, co bude s „B“ družstvy mužů i žen. Ty musíme jako vedení klubu s trenéry vyhodnotit do konce května. Záleží na šíři kádrů a klasicky na penězích.

Krom klasických soutěží klub pořádá i několik turnajů. Na jaké se můžeme v nové sezoně těšit?

Trochu jsme v této části povolili. Věřím, že pod vedením Marcely Ferusové se podaří uspořádat zářijový turnaj mladších a starších žákyň, který je největším přípravným turnajem v Čechách této věkové kategorie. Turnaj si vybudoval velmi dobrou prestiž, uvidíme, co na to epidemie.

Určitě také přijde i řada menších turnajů pro žactvo, a to i pro to nejmenší.

Pořádání takových akcí není určitě snadnou ani levnou záležitostí. Podporuje nějak tyto akce Městská část Prahy 10 a Magistrát hl. města Prahy?

Všeobecně se podpora sportu zlepšila. Podporu je možné za určitých podmínek získat od Magistrátu, Praha 10, ale i spolupráce s ČSH nabízí docela širokou možnost podpory.

Vraťme se ještě k týmům samotným a jejich výkonům. Jste jako člen vedení klubu s jejich výkony za uplynulou sezonu spokojen?

Klub v zásadě nemá tabulkové cíle a nevíme, jak by sezona nakonec dopadla. Spokojenost byla hlavně v dorosteneckých kategoriích, kde došlo i ke sportovnímu zlepšení. „A“ družstva pronásleduje velká řada zranění. Spokojenost v zásadě byla, až na pár zbytečných výpadků.

Konečné výsledky jsou jedna věc, ale každý výsledek má prvopočátek v přípravě a trénincích. Z některých hodnocení trenérů vyznělo, že hráči/hráčky nejsou v tomto směru tak zodpovědní, jak by si trenéři představovali….

Naprosto s trenéry souhlasím, odpovědnost jednotlivých hráček a hráčů je velice důležitá. Podmínky, které hráčům našeho klubu nabízíme jsou myslím na Prahu docela slušné.

Samozřejmě všichni víme, že se pohybujeme ve sportu, který je časově dost náročný. Po hráčích a hráčkách hrající 1. ligu se požaduje výkon, a ještě si musí výraznou částkou dotovat svoji činnost. Někteří z nich mají rodinu a opomenout nesmíme ani zaměstnání.

Všechny tyto aspekty proto musíme rozumně posuzovat, ale u některých jedinců bohužel vítězí nezodpovědnost, a ta je trestuhodná. V kolektivním snažení je to navíc zhouba. Osobně to u takových případu považuji za neúctu k trenérům, kteří si nezodpovědnost nemohou dovolit!

Vše je spojené se vším. Účast v soutěžích není, co se týče finanční stránky zadarmo. Má tedy smysl tolik soutěží přihlašovat, když ji samotní hráči/hráčky neberou příliš vážně?

Přemýšlím o tomto problému hodně často, a to především u družstev mužů a žen, kde je účast v soutěži slušně řečeno ekonomickým průšvihem. Pravdou však je, že většina našich hráčů a hráček jsou na druhém pólu nezodpovědnosti a ty přeci nemůžeme zklamat. Peníze jsme zatím vždy dokázali vydolovat.

Horším problémem je hráče, hráčky, ale i trenéry motivovat a vůbec mít partu lidí, kteří se práci v oddíle věnují a podotýkám, že velká část úplně zdarma.

Všichni vědí, že Sokol Vršovice je amatérským klubem a logicky se tedy na hráče/hráčky nemohou klást nároky, jako na profesionální hráče. Nicméně je tu ale i trenér, který věnuje svůj volný čas týmu a předpokládá tedy, že když on sám na trénink přijde, měl by mít dostatečný počet hráčů, aby mělo smysl trénink vůbec dělat….

Ano, jasně trenér si naplánuje trénink a stane se, že i počet lidí je úplně jiný. Ale i trénink se čtyřmi svěřenci může být přínosný. Prostě je doba, kdy trenéři musí být připraveni na vše, a jsem si vědom, že to není pro trenéry jednoduché.

Jakou finanční částku vynakládá klub na jednu tréninkovou jednotku? Halu máte vlastní, ale energie, topení, voda také není zadarmo… Dá se toto alespoň odhadově vyčíslit?

Hodina přijde zhruba na 350 Kč. To je ovšem číslo, které je propočítané pouze z nákladů na energie. Číslo neobsahuje služby okolo jako úklid, náklady na opravy, a především počáteční investici. Výstavbu halu pomohl s 25% zaplatit Magistrát hl. města, zbytek byl osobní přínos členů klubu.

Podíváme-li se do jiných pražských nebo i celorepublikových klubů nedá se nevšimnout, že všichni bojují s nedostatkem hráčů. Jak je to v Sokole Vršovice?

Nedostatek je stejný, možná trochu horší než jinde. Je to obrovský problém, řekl bych, že zásadnější a hůř řešitelný než získat peníze na provoz.

Nábory dětí jsou tou nejdůležitější akcí začátku každé sezony. Jakou formou se bude nábor do Sokola Vršovice konat? Co dětem nabídnete?

Jakmile v této oblasti klub zaspí, okamžitě přijde trest. Klub zkoušel mnoho věcí včetně speciálního programu pro školy včetně zajištění dopravy žáků ze školy do haly a zpět. Sportovní dny, vzorové tréninky ve školách, vše se líbilo, ale výsledek nic moc.

Právě teď usilovně pracujeme na detailech náboru pro příští sezonu. Oddíl je připraven uvolnit nemalou částku na podporu obětavců, kteří se budou starat o zdárnější průběh. Detaily zatím nejsem schopen uvést.

Další nedílnou součástí dobře fungujícího klubu jsou „společenské akce“ typu loučení se sezonou, zájezd na Bundesligu, oslavy kulatých výročí, ale třeba i programy pro stmelení kolektivu těch nejmenších. Mohou se členové klubu na něco takového v nové sezoně těšit?

Klub potřebuje novou hnací sílu, protože ty staré nebo spíš původní motory jsou technologicky pozadu. Takové hnací síly si musí vytvořit každý kolektiv přirozenou cestou. Myslím, že nová generace se postará o silný společenský růst klubu. Předpokládám, že populární společné oslavy jistě budou a jsou. Před rokem jsme byly na turnaji ve Švédsku, což bylo velmi úspěšné. Příští prázdniny plánujeme Maďarsko. Do Německa na ligu by bylo fajn vyjet, ve větším počtu je to však problematičtější i vzhledem termínovým kolizím.

Letošní prázdniny budou pro nás všechny kvůli koronavirové pandemii netradiční. Co letní příprava, jak ta bude probíhat a pojedou vršovické týmy na soustředění do Ledče nad Sázavou?

Ledeč snad proběhne, což je soustředění pro celou mládež a částečně ženské družstvo. Chlapi pojedou asi tradičně do Třeboně. Starší dorostenci budou mít přípravu zřejmě výhradně v Praze. Některá družstva počítají s tréninkem v červenci, což nebývalo zvykem. Tradičně se začíná trénovat v druhé čtvrtině srpna, což zůstane zřejmě stejné.

Samotnou přípravou a soustředěním jednotlivých týmů už se blížíme k samotnému startu sezony 2020/2021. Jakou formou proběhne? Nepřipravujete něco jako slavnostní zahájení domácích zápasů, kde byste opět zapojili minižactvo nebo třeba vystoupení roztleskávaček, které by pobavilo i fanoušky klubu, kterých není nikdy dost?

Něco musíme připravit, to je jasné. Bylo by fajn, aby se lidi – diváci vrátili do haly a měli se na co těšit.

Rozhovor bychom měli zakončit přáním nebo vizí do budoucna…. Co byste prostřednictvím tohoto rozhovoru rád svým klubovým přátelům, ale i široké veřejnosti vzkázal?

Myslím si, že toto je otázka, kterou jsem již v minulosti odpovídal a pěkně jsem to schytal. Buď je to frázovité nebo málo nápadité, suché. Tak snad – Dojděte fandit, přiveďte děti i k náročnějším, ale krásným sportům jako je házená.