Mužské Áčko skončilo v nedokončené sezoně na 7. místě

Sezónu 2019/2020 jsme začali bez několika opor z let minulých. Do zahraničí odešel dlouhodobě nejlepší střelec mužstva Honza Bednář a na rekonvalescenci po zranění odešli Lukáš Pína s Filipem Bradáčem, kteří zase byli základními stavebními kameny obrany.

Na jejich místo se nám podařilo získat Martina Přibyla a Ondru Špačka, oba s extraligovými zkušenostmi. Z dorostu pak přišli Martin Posejpal a Matyáš Zábranský. Nicméně tím naše základní sestava opět omládla a věkový průměr hráčů v poli se přiblížil 22 rokům. A tak bylo jasné, že nám budou chybět především zkušenosti.

V průběhu podzimu nás pak nadále provázel již klasický problém, kdy na domácí utkání jsme byli vždy kompletní, zato na venkovní zápasy jsme často odjížděli v značně okleštěné sestavě. To si troufnu tvrdit nás stále několik bodů a tím i lepší postavení v tabulce. A v některých utkáních se pak potvrdilo, že máme mladý tým a určité fáze zápasů nám ty zkušenosti prostě chyběli.

Nejpovedenější utkání podzimu byl zápas s Litovlí, která v minulé sezóně brázdila extraligové palubovky. V tomto zápase nám nutno říct vyšlo téměř vše a utkání jsme po jednoznačném průběhu ovládli 36:23.

Podzim nám tak především ukázal, že pokud jsme kompletní tak se můžeme měřit i s nejlepšími celky naší ligy. Je vidět, že koncepční práce se vyplácí a družstvo si zvyklo na systém, který chceme hrát. Což se projevilo zejména větším počtem vstřelených branek na utkání než v minulých sezónách. Bohužel jsme museli kvůli zraněním znovu budovat systém v obraně, a to se naopak odrazilo v počtu obdržených branek na zápas.

Opět se pak potvrdilo, že je potřeba vybudovat širší kádr a vytvořit větší tlak na hráče. To se u některých hráčů projevuje jak v přístupu k tréninku, tak právě u již zmíněných venkovních utkáních. Zimní příprava proběhla klasicky a opět se vytvořilo zdravé jádro mančaftu, které táhlo tréninky. Byli jsme na tom o něco lépe než v minulých sezónách, ale pořád to není dobré.

Jaro pak přineslo pouhé tři zápasy. Obě venkovní utkání s velmi silnými celky jsme sice odehráli slušně, ale body nám to nepřineslo. Oba zápasy se dali zvládnout i lépe, ale za předvedený výkon se určitě nemusíme stydět. V jediném domácím utkání jsme porazili Hustopeče. Zápas jsme rozehráli velmi dobře a dostali se do výrazného vedení, ale vlastními chybami a asi i uspokojením s vývojem zápasu jsme jej zbytečně zdramatizovali. V tomto zápase byli chybějící herní zkušenosti družstva doslova do očí bijící.