Brankářka Adéla Cibulková míří na reprezentační sraz

Adéla Cibulková, brankářka starších dorostenek, se ve čtvrtek vydá na reprezentační soustředění dorostenecké reprezentace, které se pod vedením Michala Červenky koná o víkendu v Tachově. Před odjezdem Adélu vyzpovídala trenérka Evženie Votinská.

Cibo, vlastně ani nevím, kdy a kde jsi začínala s házenou?

Začínala jsem v 7 letech, tady ve Vršovicích.

Takže jsi odjakživa Vršovická 😊?

Ano, odjakživa, nikde jinde jsem nehrála.

Proč zrovna házená?

Nevím, bydleli jsme tady blízko. Vždy mě bavily míčové sporty, chtěla jsem něčím házet.

Dělala jsi předtím nebo současně nějaký jiný sport?

Dva roky, ještě před házenou, jsem dělala atletiku, ale to mě tolik nebavilo. Chtěla jsem prostě něčím házet 😊.

Kdo byl tvůj první trenér a začínala jsi hned v brance?

Prvními trenéry v minižactvu byli Jana Konečná a Pavel Tůma 😉. Začínala jsem na křídle a na pivotu, ale pak nebyly brankářky, tak jsem to šla zkusit. A už jsem tam zůstala.

Co já vím, tak průběžně celou kariéru chytáš o kategorii výš, takže to vypadá, že máš talent a rozhodnutí zkusit to v brance bylo správné. Myslíš si to taky?

Asi jo, už to tak vypadá :-D.

Talentovaní hráči se dostávají i do různých výběrů – města, kraje, reprezentace. U nás máme např. Olympiádu mládeže. Byla jsi někdy v takovém výběru?

Ano, byla jsem na ODM v Plzni v roce 2015 ve výběru Prahy. Skončily jsme smolně čtvrté. Byla tam se mnou ještě Adla Suchomelová, se kterou stále hraju. Bětka Hynková a Šmoula (Anna Zmrhalová). A dva roky zpátky jsem byla v širší nominaci dorostenecké reprezentace. Byla jsem i na 2 kempech. Na prvním se testovalo a tak, a pak jsem byla ještě na kempu před turnajem v Polsku, ale na samotný turnaj už jsem nejela.

Teď jsi dostala pozvánku na soustředění výběru dorostenecké reprezentace, které se koná o víkendu v Tachově. Jaká byla tvoje reakce?

Nečekala jsem to. Byla jsem šťastná, že si mě všimli. Jsem ráda, že tam jedu, určitě to bude něco nového a získám další zkušenosti.

Co od soustředění očekáváš?

No, že to bude fyzicky i jinak náročný, ale budu se snažit. Doufám, že se něco nového naučím, a že mi to vyjde.

Znáš některé z holek, které tam budou?

Většinu znám, ale nijak blízko. Hrajeme proti sobě, některé byly se mnou na ODM. Je tam Bára Vítová, která za nás vloni půl roku hrála.

V letošním roce jsi sice prvním rokem starší dorostenka, ale už dva roky předtím jsi v této kategorii chytala. Letos ses dostala i na lavičku A týmu žen v pohárovém utkání proti Interligovému Písku. Nenastoupila jsi, ale co ti to dalo?

Určitě se mi líbilo, jak se ženy podporují, fandí a hecují se. To bych chtěla, aby bylo i u nás v dorostenkách.

Bála ses, že může nastoupit nebo ses těšila?

Byla jsem trochu nervózní, abych něco nezkazila, ale zároveň jsem se těšila, že bych se mohla předvést.

Je to pro tebe motivace, mít tu šanci zachytat si ženskou soutěž?

Je to velká motivace.

Je ještě něco, co tě motivuje v tréninku, v tom dělat něco navíc mimo tréninkové jednotky, posilovat, běhat, sledovat videa apod.? Odvádět 100% práci v tréninku i v zápase?

Odjakživa se nedokážu na něco vykašlat. Vždy potřebuju být dobrá, vědět, že se mi to povedlo. A když to nejde, jsem fakt naštvaná. Chci podržet holky, aby věděly, že se na mě můžou spolehnout, podpořit je.

Myslím, že je letos podporuješ opravdu hodně. Jak se pak cítíš, když jim to naopak nejde v útoku nebo v obraně?

Já to chápu, že se někdy nedaří, snažím se je vyburcovat, aby se z toho nesložily a hrály dále.

Nabudí tě to pak víc nebo tě to někdy spíš sráží, když vidíš, že musíš předvést super výkon?

Je to tak napůl. Určitě chci více pomoci, ale někdy je to těžké, když nedáme třeba 15 minut gól.

Pracuješ s tím nějak? Děláš nějaká speciální cvičení na soustředění, třeba dechová apod.?

To nedělám, snažím se vše si srovnat v hlavě a myslet pozitivně.

Tak to je dobře. Děkuji za rozhovor a držím palce, ať ti vše dále vychází a hodně štěstí do Tachova.